dietologie.cz|xml/rss|Text verze|Grafická verze|Tisk
Dietní výživa / Dietní výživa / Semináře / Poranění mozku a poruchy paměti

Poranění mozku a poruchy paměti

26.4.2011 14:18Dnes jsem se zúčastnila přednášky na téma Poranění mozku a poruchy paměti, která se konala v Thomayerově nemocnici v Praze 4-Krči. Přednáška měla tři části.

Autor článku: Evžena Janovská DiS


revidováno dne: 26.4.2011

První část byla věnována poraněním mozku (přednášející byla Bc Tereza Žílová, pracovnice sdružení Cerebrum), druhá část byla věnována alzheimerově chorobě (přednášející byla Mgr. Martina Mátlová, pracovnice České alzheimerovské společnosti) a třetí část byla věnována epilepsii (přednášela MUDr. Jana Zárubová – neuroložka). Poruchy paměti se vyskytují u všech tří typů poškození mozku.

Lidský mozek a jeho význam


Mozek (encephalon) je integrační a řídící centrum nervové soustavy. Je uložen v mozkomíšním moku, který chrání mozek před poškozením při nárazech. Mozek tvoří mozková kůra (tvoří pravou a levou hemisféru), která je složena z větší části z šedé hmoty a z menší části z bílé hmoty. Anatomie dělí mozek na prodlouženou míchu (medulla oblongata), Varolův most (Pons Varoli), střední mozek (mesencephalon), mozeček (cerebellum), mezimozek (diencephalon), koncový mozek (telencephalon). Mozek řídí nejen všechny tělesné a smyslové funkce (např. trávení, dýchání, činnost srdce, pohybovou činnost, zrakové vjemy, aj.), ale též poznávání, stav vědomí, myšlení, paměť, emoce, určuje osobnost člověka, jeho chování, prožívání, vnímání, myšlení, rozhodování, paměť, vztah k druhým lidem, i k sobě samému. Při poškození mozku (úraz, demence, nádor mozku, cévní mozková příhoda, aj.) dochází k poruše jeho funkcí, což výrazně negativně ovlivní nemocného, který se neobejde bez pomoci druhých.

Sdružení Cerebrum


Sdružení Cerebrum (www.cerebrum2007.cz) je sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin a odborníků zajímajících se o tuto problematiku. Má za cíl nejen poskytnout nemocným i jejich rodinám potřebné informace o následcích poranění mozku, možnostech rehabilitace, ale též uskutečňuje různé podpůrné terapeutické programy, ve kterých podporuje rodiny postižených.

Péče o nemocné s poraněním mozku


Ihned po úraze je postižený transportován do nemocnice na oddělení akutní péče (ARO, JIP, neurochirurgie), po stabilizování stavu je přeložen na oddělení LDN (léčebna dlouhodobě nemocných) a po nějaké době je případně přeložen do nějakého ústavu, např. ústavu pro mentálně postižené nebo do psychiatrické léčebny. V nejlepším případě je mu umožněno lázeňské léčení, kde je prováděna rehabilitace (nejznámější lázně pro tyto pacienty jsou lázně Kladruby). V LDN není dostatečný prostor pro včasnou rehabilitaci, která je pro lidi po úrazech s poraněním mozku klíčová. Včasná rehabilitace určuje prognózu (vývoj) nemoci a tím i kvalitu života nemocného. Ideální je rehabilitace prováděna ambulantně, v komunitě, v denních stacionářích, rehabilitace v domácnosti, pracovní a sociální rehabilitace. Rovněž chybí edukace, podpora rodiny, která pečuje o poraněného, komplexnost, kontinuita a návaznost péče. Na tyto chyby doplácí postižený i jeho rodina, která o něho pečuje. V zahraničí má poraněný s poškozením mozku větší štěstí, po úraze je ihned převezen do traumacentra, kde je mu poskytnuta akutní péče i včasná rehabilitace, po stabilizování stavu je přeložen na oddělení postakutní hospitalizační péče, zde je mu dle jeho potřeby poskytována odborná rehabilitace. Po propuštění z nemocnice je o něho dlouhodobě pečováno v komunitních centrech a denních stacionářích.

Následky poranění mozku


Následky poranění mozku negativně ovlivní všechny oblasti života postiženého a to funkce tělesné (např. hybnost), kognitivní (poznávací), oblast chování (impulzívnost, apatie, ztráta zábran, neklid, nervozita, neuvědomění si reality, podrážděnost), smyslové funkce (poruchy zraku, sluchu, chuti), oblast rodinných vztahů a společenského života), zpracování informací, paměť amnézie (dočasná ztráta krátkodobé paměti), poškození paměti (např. zapamatování si, vybavování si). Prognózu onemocnění stanovuje lékař dle délky kómatu a posttraumatické amnézie (dočasná ztráta krátkodobé paměti po úraze). Následky poranění mozku mají též negativní dopad na rodinné příslušníky, kteří pečují o poraněného. Ze začátku rodina dobře funguje, má naději, těší se z každého i malého zlepšení zdravotního stavu postiženého, ale postupem času se díky nadměrné zátěži, změnou sociálních rolí (např. muž už neplní roli manžela a otce, ale roli bezmocného dítěte odkázaného na péči druhých) nedostatku času, pocitu osamělosti, a dlouhodobému stresu dostaví vyčerpanost, zklamání (zdravotní stav nemocného se nelepší) a beznaděje .To se projeví častými zdravotními problémy (fyzickými i psychickými [např. deprese]). Nezanedbatelný vliv na časté zdravotní problémy má též finanční zátěž. Mnohdy rodina musí nahradit chybějící služby.

Komunikace s nemocným s poraněním mozku


Nejprve je třeba si uvědomit potřeby nemocného: dobře načasovanou dostatečnou a častou informovanost, včasnou rehabilitaci prováděnou multidisciplinárním týmem (je tvořen fyzioterapeutem, logopedem, speciálním pedagogem, sociálním pracovníkem), pomoc psychologa (nemocný je náhle vytržen ze života, nesvěří se se vším své rodině, nechce jí přidělávat starosti), potřebu case managera (klíčový pracovník, který provází nemocného od okamžiku, kdy je na oddělení akutní péče (ARO, JIP, neurologie) až po péči v komunitě (po propuštění z nemocnice), potřebu kontinuity péče po propuštění z nemocnice. Komunikace s nemocným zahrnuje i komunikaci s jeho rodinou, která o něho pečuje. I ona má své potřeby: informovanost, edukaci (jak postupovat při péči o nemocného, jak mu pomoci), podporu (spoluúčast), svépomoc (sdílení zkušeností-nejsem v tom sám), referenci na služby následné rehabilitační péče a svépomocné aktivity. Při komunikaci s nemocným je třeba si dávat pozor na gesta, mimiku, postoj, výběr slov, tón a barvu hlasu, intonaci, rychlost řeči, hlasitost a emoční zabarvení projevu. Postoj, gesta, mimika má být uklidňující, má navozovat pocit bezpečí, tón hlasu má být klidný, je třeba mluvit klidně, zřetelně, dostatečně hlasitě, ale ne příliš a ne emočně zabarveným hlasem. Pocit bezpečí a uklidnění má být navozeno i hlasem, kromě toho řeč slouží i k podávání informací. Je třeba používat jednoduché věty, mluvit jasně, srozumitelně, nepoužívat cizí slova. Důležitá je zpětná vazba (ptát se, zda nemocný rozuměl), je třeba dávat otevřené otázky, zopakovat informaci, v případě potřeby nabídnout nápovědu (nemocný se špatně vyjadřuje, obtížně hledá slova), ptát se, napsat nebo nakreslit informaci. Důležitá je gestikulace, motivace (pochvala, úsměv), mluvit s nemocným jako s plnohodnotným člověkem. Je třeba mít velkou trpělivost, zachovat klid, brát ohled na změny chování (nebrat osobně např, výbuchy vzteku (jsou vlivem poškození mozku), uvědomit si, že nemocný hůře poznává, snadno zapomíná, neuvědomuje si a popírá svoji situaci, stanovit pravidla (např. Vysvětlovat, že skákání do řeči není vhodné), edukovat, napsat kontakt, nerozhodovat za nemocného, neslibovat nic nesplnitelného, nedávat falešné naděje, ale ani nebrat naději.

Výživa


V akutním stádiu je výživa parenterální (nitrožilní), později dle zdravotního stavu (může-li přijímat potravu ústy a není-li přidružené onemocnění (např. diabetes mellitus), podává se racionální strava (konzistence stravy je dle stavu nemocného), jinak se podává výživa enterální.

Alzheimerova choroba


Alzheimerova choroba (tvoří 50-60 % všech demencí) je závažné, nevratné poškození mozku. Při něm dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty a dalším jevům, např. ubývání acetylcholinu (zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami) a k následnému významnému poškození funkcí mozku. Nemoc se může objevit u lidí v každém věku. U alzheimerovy choroby je nutná včasná diagnóza demence. Problémy s pamětí jsou první příznaky alzheimerovy nemoci. Jedná se o poruchy paměti, které se vymykají běžnému zapomínání. Je třeba si uvědomit, že deprese se může projevovat jako demence. Vyšetření paměti provádí proškolená osoba, délka trvání je cca 1 hodina. Při vyšetření se používá ACE-R test (Adenbrookský kognitivní test – sleduje pozornost, orientaci, paměť, verbální funkce, jazyk, zrakově prostorové schopnosti). Při pozitivním nálezu (85 bodů a méně (maximum je 100 bodů) následuje odeslání ke specialistovi. Dalšími testy jsou např. FAQ (dotazník funkčního stavu) a dotazník změny schopností. Alzheimerova choroba je nevyléčitelné onemocnění, léčí se příznaky (čím dříve se nasadí léky, tím lépe). Léky slouží k pozastavení choroby. Důležitý je pohyb (procházky) a aktivizace (cvičení mozkových funkcí) a psychická podpora nemocného.

Alzheimerova choroba dieta


Dieta je dle přidružených onemocnění, nejsou-li, podává se racionální strava, více informací naleznete na našich webových stránkách. Strava se podává v malých porcích, ale často, nemocný během dne „uzobává“, strava má být lákavá, pestrá, vyvážená. Nesmí se zapomínat též na dostatek vhodných tekutin (ne sladké nápoje, káva, coca-cola, tyto nápoje může sice nemocný konzumovat, ale nelze je počítat do pitného režimu).

Česká Alzheimerovská společnost (ČALS)


Česká Alzheimerovská společnost (www.alzheimer.cz, www.gerontologie.cz) vznikla v roce 1997 jako občanské sdružení, jehož cílem je pomoc a podpora lidem postiženým demencí ve všech krajích ČR. Společnost poskytuje informační, edukační a podpůrné služby (svépomocné skupiny pro rodiny pečující o osoby s demencí), stanovení včasné diagnózy díky bezplatnému vyšetření paměti. Poskytuje též respitní péči (registrovaná sociální služba pro pečující o osoby s demencí, služba zahrnuje úklid, dočasnou péči o nemocného). Cílem respitní péče je umožnit odpočinek rodinám pečující o osoby s demencí. Na webových stránkách IREGISTR.MPSV.CZ lze najít nejaktuálnější databázi registrovaných služeb).

Epilepsie


Epilepsie je jedním z onemocnění mozku, je známo 40 druhů epilepsií. Epilepsie se vyskytuje nejčastěji u dětí a seniorů. Její diagnóza je založena na opakování epileptických záchvatů. Epileptický záchvat je projevem abnormální aktivity neuronů (mozkových buněk). Jednotlivé druhy epilepsií se liší typem záchvatu, celkovým klinickým obrazem, EEG nálezem, etiologií (příčinou). Jedná se o celoživotní onemocnění, nemocný musí celý život užívat léky, které mají za cíl předejít epileptickým záchvatům.

Epileptické záchvaty


Epileptické záchvaty jsou hlavním klinickým příznakem epileptického onemocnění. Epileptické záchvaty mohou být fokální (je postižena jen určitá část mozku), aura (subjektivní pocit předcházející záchvatu (např. neexistující zrakové, sluchové vjemy, tlak v oblasti žaludku), generalizované (je postižen celý mozek), absence („zakoukání se“, projevuje se hlavně u dětí). Projevy epileptického záchvatu mohou být různé, např. automatizované jednání, záškuby, křeče, bezvědomí, atonie (pacient se zhroutí, je v bezvědomí). Epileptický záchvat trvá 2-3 minuty. Příčina je buď geneticky podmíněná (primární) nebo sekundární (vlivem úrazu, zánětu nebo nádoru mozku, mozkové příhody).

První pomoc u epileptického záchvatu


  • odstranit překážky, které by mohly poranit
  • podložit hlavu, uvolnit oděv kolem krku
  • Epileptické záchvatypřesun jen v nezbytném případě
  • co nejdříve uvést nemocného do stabilizované polohy
  • nebránit záškubům nebo křeči
  • nebránit automatizovanému jednání, není-li nebezpečí z poranění nebo poškození věcí
  • neotevírat ústa násilím
  • při trvající poruše vědomí pootevřít ústa, vyčistit dutinu ústní, předsunout dolní čelist
  • vyčkat návratu k plnému vědomí
  • neomezovat fyzicky
  • zjistit, zda nedošlo k poranění hlavy
  • popsat průběh záchvatu (umožní snadněji určit diagnózu)
  • Je-li nemocný léčený a není-li poraněný ani dezorientovaný, není důvod k převozu do nemocnice. Převoz do nemocnice je v případě: prvního záchvatu, opakujících se záchvatů, trvá-li záchvat déle než 3 minuty, přetrvává-li dezorientace
  • Nemocným s epilepsií pomáhá sdružení EPISTOP (www.epistop.cz)


Životospráva


Nepodává se žádná zvláštní dieta, dieta je dle přidružených onemocnění, nejsou-li, podává se strava racionální. Určité jídlo není vyvolavatelem epileptických záchvatů. Epileptický záchvat může vyvolat: vynechání léků, nedostatek spánku, nepravidelný spánkový režim, alkohol. Ale je-li nemocný kompenzovaný (užívá léky a je bez záchvatů), může mít jednou denně jedno malé nízkostupňové pivo nebo skleničku (2 dcl vína).

Závěr


Závěrem chci dodat, že u každého onemocnění, zvláště u poranění mozku je důležitá včasná a správná informovanost. Správná a včasná informovanost může výrazně pozitivně ovlivnit kvalitu života nemocného (např. informace o rehabilitačních a sociálních službách).

revidováno dne 26.4.2011

Redukční jídelníček