Postoj k jídlu se měnil po staletí

15.11.2002 18:30 – Celkový postoj k jídlu se měnil po staletí. Pro řeckou a římskou kulturu byla nejvyšším ideálem střídmost. K jídlu se přistupovalo s potěšením, ale bez žravosti, nabízelo se štědře, ale bez okázalosti.

revidováno dne: 17.10.2008

Pětadevadesátiletá stařenka s mladým příbuzným při společné snídani
foto: redakce@dietologie.cz

Takový vzor v chování se v literatuře prezentoval jako nejlepší, vyznačovaly se jím osobnosti vystavené kolektivnímu obdivu. O císaři Alexandrovi Severovi jeho životopisec píše, že “jeho bankety se vyznačovaly vybranou kvalitou” a že si “vždy dával naservírovat každý pokrm v rozumné míře”. Revoluce ve stravování pomalu pokračovala a v jednotlivých evropských regionech se projevila různým způsobem a v různou dobu. V zemích, kde průmyslová revoluce proběhla nejdříve (Anglie, Francie), došlo k významnějším změnám v celkové životní úrovni obyvatelstva teprve na konci 19. století, kdy se od stravy založené především na obilninách přešlo k výživě čerpající podstatnou část bílkovin a tuků z živočišných pokrmů. V zemích, kde byl vývoj pomalejší, jako v Itálii nebo ve Španělsku, si museli na dokončení transformace počkat až do poloviny 20. století.Evropský systém výživy má stále výrazněji městský charakter. Nejen proto, že průmyslová společnost je pochopitelně společností s velkou mírou urbanizace a počet lidí žijících ve městech se neustále zvyšuje. Zpupnost, s jakou potravinářský průmysl převrátil naše životní rytmy, nepochybně narušila velkou část starých zvyků a spolu s mnoha výhodami vyvolala i jistou rozpačitost hygienicko-zdravotního rázu a značnou kulturní dezorientaci. Právě ve chvílích, kdy si díky neuvěřitelně široké a různorodé nabídce trhu a kupní síle, která je tak vysoká jako nikdy předtím, můžeme hojně dopřávat jídla, náš vztah k jídlu paradoxně ochabuje. Nevíme odkud potraviny pocházejí, nevíme, kdy a jak bylo vyrobeno.revidováno dne 17.10.2008