dietologie.cz|xml/rss|Text verze|Grafická verze|Tisk
Dietní výživa / Teorie / Minerální látky / Jód

Jód

11.4.2011 19:24Jód (chemická značka I, latinsky iodum), je nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy, tyroxinu a trijodtyroninu.

Autor článku: Evžena Janovská DiS, nutriční terapeut


revidováno dne: 12.4.2011

Mořská řasa Kombu s jódem

Mořská řasa Kombu s jódem
foto: redakce@dietologie.cz

Význam jódu při vývoji Homo sapiens je nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy, tyroxinu a trijodtyroninu. Tyto hormony ovlivňují rychlost tělesného metabolismu, rychlost využití energie, zvyšují tvorbu tepla a mají zásadní vliv na vývoj mozku během nitroděložního vývoje a po narození. Nedostatek jódu znamená nedostatek hormonů štítné žlázy, což se projevuje u novorozenců zejména poškozením mozku a následnou mentální retardací, ale i poruchami tělesného růstu a vývoje. U dětí se nedostatek jódu mimo jiné projevuje poruchou učení, snížením IQ a zapomínáním. Jód má velký vliv na vývoj mozku a tím i duševních schopností jedince. Prudký rozvoj mozku, vzrůst inteligence a vznik jazyka odlišil homo sapiens od jeho předchůdců.

Denní doporučené množství jódu


Jódu nesmí být v těle ani nedostatek, ale ani nadbytek. Denní doporučená dávka jódu pro dospělého člověka se pohybuje kolem 150 mikrogramů denně. Nedostatek jódu se projevuje zvětšením štítné žlázy (struma), únavou, celkovým úbytkem vitality, zimomřivostí, nárůstem tělesné hmotnosti, sklonem k depresím, zapomínáním, bolestmi svalů, zácpou, změnou hlasu, zhrubnutím kůže a vlasů. U těhotných žen dochází k poškození plodu a poruchám duševního i tělesného vývoje jedince. Příčinou nedostatku jódu nebývá nedostatečná konzumace potravin obsahujících jód (jód je přidáván do kuchyňské soli, které používáme nadměrné množství), ale porucha činnosti štítné žlázy. Nadbytek jódu může vést ke zvýšené činnosti štítné žlázy, ta se projevuje teplou opocenou kůží, vypadáváním vlasů, zvýšenou únavností, hubnutím, úzkostí, třesem, neklidem, poruchami činnosti srdce.

Významné zdroje jódu v potravinách


Mezi významné zdroje jódu patří kuchyňská sůl obohacená jódem, mořská sůl, mořské ryby, mořské plody, mořské řasy a potraviny obohacené jódem, např. nápoj Vitajus, Gravimilk (nápoj pro těhotné a kojící obohacený jódem), Rejavit (sirup obohacený jódem).

Látky usnadňující vstřebávání jódu


Minerál selen pomáhá zabudovat jód do hormonů štítné žlázy. Mezi nejbohatší zdroje selenu patří slunečnicová semena, ořechy (vlašské, kešu, para), pšeničné klíčky, sardinky, tuňák, plody moře.

Látky omezující vstřebávání jódu


Látka nacházející se v hlávkovém zelí a tuřínu brání vstřebáné jódu. Burské ořechy omezují využití jódu v hormonech štítné žlázy. Perorální antidiabetika (léky ve formě tablet podávané při léčbě diabetu mellitu 2. typu) obsahující deriváty sulfonylurey a některá antidepresiva brání vstřebávání jódu.

revidováno dne 12.4.2011

Redukční jídelníček