dietologie.cz|xml/rss|Text verze|Grafická verze|Tisk
Dietní výživa / Dietní výživa / Semináře / Výživa ve zdraví a nemoci

Výživa ve zdraví a nemoci

23.10.2011 13:00Dne 14.10 2011 jsem se zúčastnila zajímavých přednášek na Konferenci, konané při příležitosti Světového dne výživy (tento den připadá na 16. října), která se konala v Paláci Charitas v Praze. Na konferenci zazněly velice zajímavé přednášky na téma Diagnóza v ošetřovatelství – Výživa ve zdraví a nemoci.

Autor článku: Evžena Janovská DiS, nutriční terapeut


revidováno dne: 23.10.2011

Níže naleznete seznam a podrobný popis probíraných témat Diagnóza v ošetřovatelství – Výživa ve zdraví a nemoci.

Důsledky malnutrice u hospitalizovaných nemocných


Přednášející: prof. MUDr. Luboš Sobotka Csc. Malnutricí jsou ohroženi zejména hospitalizovaní senioři. Stáří s sebou nese zvýšenou potřebu nutriční, rehabilitační i psychologické péče. Cílem je zabránit nesoběstačnosti. U nemocného ležícího člověka dochází vlivem ztráty aktivity k zánětu a k úbytku svalové tkáně. S věkem klesá množství svaloviny, zejména na dolních končetinách. Zánět snižuje syntézu bílkovin. U zdravých seniorů vede zánět + imobilita k úbytku svalové hmoty o 15,6 % a snížení syntézy bílkovin o 30 %. Množství svalové hmoty je ekvivalentní tělesné aktivitě. Hladovění vede též ke snížení obranyschopnosti organismu, u nemocného člověka hrozí při hladovění riziko infekcí. Je nutná včasná nutriční podpora, je třeba si uvědomit, že i obézní člověk může být podvyživený, může trpět nedostatkem bílkovin, vitamínů, minerálů. Přestože ležící nemocný je imobilní, má vlivem nemoci velký energetický výdej. Pohyb, při kterém zdravý člověk vydá minimum energie, tentýž pohyb pro ležícího nemocného člověka představuje velký výdej energie. I u mladého člověka dochází následkem imobility k úbytku svalové hmoty, ale ne tak rychle jako u seniorů. Proti úbytku svalové hmoty pomáhá vyvážená strava s dostatkem bílkovin, tekutin a dostatkem tělesné aktivity, tj. rehabilitačního cvičení. Je třeba si uvědomit, že hladovění vede k nechutenství k jídlu, je třeba v případě nedostatečného příjmu potravy použít nutriční suplementy (doplňky výživy). Po propuštění z nemocnice je třeba nejen nemocného vybavit informacemi, jak se má správně stravovat, ale je vhodné ho vybavit i nutričními suplementy, díky nimž má nemocný dostatečný příjem všech živin, vlákniny, vitamínů, minerálů a je výrazně sníženo riziko jeho opětovné hospitalizace. Sportovní přípravky, např. anabolika, taurin, karnitin jsou účinné pouze při tréninku, nikoli při rehabilitačním cvičení nebo chůzi.
Výživa seniorů

Výživa seniorů
foto: redakce@dietologie.cz


Příčiny a důsledky poruchy výživy ve stáří


Přednášející: MUDr. Božena Jurášková PhD. Stáří s sebou přináší změny metabolismu. Dochází k úbytku netukové hmoty v těle, klesá tvorba leptinu (leptin je tvořen tukovými buňkami, zvyšuje energetický výdej, signalizuje množství tuku v organismu a nutriční zásoby, přímo inhibuje koncentraci intracelulárních lipidů, zvyšuje vychytávání glukózy a jaterní glukoneogenezi), klesá tvorba trávících šťáv, střevní motility, dochází ke snížení vstřebávání, vyčerpání enzymatické zásoby slinivky břišní. Senioři trpí poruchami polykání, častými záněty průdušek. Bývají obvykle polymorbidní, mívají onemocnění dutiny ústní jícnu, jater, trávicího traktu, užívají četné množství léků. Senioři nejsou ušetření ani psychických poruch, např. deprese, demence. Setkávají se s nedostatečnou pomocí okolí jejich stravovacích návyků. Organismus má velice důmyslný adaptační mechanismus na hladovění. Při hladovění játra produkují zvýšené množství glukózy. Současně dochází ke zvýšené tvorbě hydrokortizolu, katecholaminů, narůstá odpad draslíku. V organismu probíhá lipolýza (štěpení tuků) na glycerol a mastné kyseliny. Glycerol je zdrojem pro glukoneogenezi (tvorba glukózy v játrech) a mastné kyseliny jsou oxidovány za vzniku ketokyselin, a následné metabolické acidózy. Dochází k poklesu bazálního metabolismu, organismus tím šetří energii. Jako zdroj energie jsou využívány nejen tuky ze zásobní tukové tkáně, ale též bílkoviny, zejména bílkoviny kosterního svalstva, ale i např. bílkoviny srdce, ledvin. Současně klesá proteosyntéza. Hladovění nese s sebou následky, které jsou pro seniory závažnější kvůli snížené adaptační schopnosti organismu. Jedná se především o tyto následky: a) Postižení imunitního systému; b) Poruchy hojení ran a regeneračních procesů; c) Postižení kardiovaskulárního systému v důsledku nedostatku bílkovin, draslíku, fosforu, hořčíku; d) Postižení plicního systému a dýchacích svalů; e) Poruchy termoregulace; f) Poruchy trávicího traktu; g) Poruchy ledvin; h) Poruchy krvetvorby v důsledku nedostatku bílkovin, vitamínů B6, B12, kyseliny listové, železa, mědi; i) Poruchy kostí (osteoporóza, osteomalacie vlivem nedostatku vápníku, vitamínu D); j) Poruchy metabolizmu elektrolytů v důsledku nedostatku sodíku, draslíku; k) Vznik otoků v důsledku snížené koncentraci plazmatických a transportních proteinů a poklesu onkotického tlaku krevní plazmy. Při nutriční intervenci je třeba pátrat po příčině, zohledňovat individualitu, sestavovat plán výživy „na míru“. Je třeba se dotazovat na způsob stravování (není-li snížený příjem energie, bílkovin, vitamínů, minerálů, vlákniny), na denní aktivity (např. pro polymorbidního seniora je vyjíti po schodech do 4. patra stejně fyzicky náročné jako pro mladého člověka ujít 5 km), na pitný režim (pro seniory je zvláště důležitý).

Výživa ve zdraví a nemoci


Přednášející: Jaroslava Pavlíčková, nutriční terapeutka. Mnoho lidí konzumuje vysoce kalorickou stravu z provozoven rychlého občerstvení, různé polotovary s nedostatkem vitamínů, minerálů a zároveň má nedostatečnou pohybovou aktivitu. Nedostatek vitamínů a minerálů nedovoluje organismu efektně zpracovat přijaté živiny. Nedostatek vitamínů a minerálů je řešen hojnou konzumací potravinových doplňků. Nedostatek látek důležitých pro organismus se projevuje celkovou skleslosti, nízkou duševní výkonností, snížením odolnosti. O zdraví je třeba pečovat, jednostranná strava (vysoce kalorická s nedostatkem důležitých látek) vede k poruchám metabolismu a chronickým onemocněním. Zdravá strava je pestrá s dostatkem všech důležitých látek, pravidelná, rozdělená do 5 menších denních porcí. Nestačí jíst pouze 1–2x denně, i když se může jednat o stravu, která dodá tělu všechny potřebné látky, tělo všechno vstřebá a dochází ke zvyšování tělesné hmotnosti. Je třeba dbát na dostatek tekutin, vhodné tekutiny zavodňující organismus jsou stolní vody bez příchuti, ovocné neslazené čaje, ne příliš silné neslazené čaje, pitná voda, minerální vody bez příchuti. Minerální vody je třeba střídat, aby nedošlo k nadbytečnému příjmu některých minerálů. V nemoci je léčebná výživa jedním ze základních léčebných postupů. Organismus nemocného upoutaného na lůžko reaguje velmi úsporně. Je třeba sledovat stav výživy nemocného (příjem a toleranci stravy, sledování tělesné hmotnosti, sledování biochemických výsledků (albuminu a total proteinu (celkové bílkoviny)-tím se zjišťuje, má-li nemocný dostatek bílkovin). I podvyživený člověk může být obézní, jeho tělo má sice nadbytek sacharidů i tuků, ale nedostatek bílkovin, jeho tělo spotřebovává jako zdroj energie bílkoviny, ne sacharidy a tuky. Výživa musí být přizpůsobena individuálním potřebám konkrétního pacienta.

Enterální výživa pro specifické onemocnění je lékem


Přednášející: Mgr. Jiří Mastný, marketing manager firmy Abott Nutrition International. Mgr. Jiří Mastný, marketing manager firmy Abott Nutrition International nám představil výrobky firmy. Jedná se o výrobky enterální výživy, určené k aplikaci do nazogastrické sondy. Jedná se o výrobky základní řady a výrobky pro specifickou skupinu lidí. Jedná se o tyto skupiny: a) Onkologičtí pacienti; b) Nefrologičtí pacienti (pacienti s onemocněním ledvin); c) Diabetici; d) Gerontologičtí pacienti (senioři); e) Těhotné ženy; Více informací lze sice nalézt na internetových stránkách firmy www.vyzivapropacienty.cz, ale pro informaci se zmíním o jednom výrobku enterální výživy pro diabetiky. Výrobek se jmenuje Glucerna Select, jedná se o přípravek, který je aplikován do nazogastrické sondy. Tento přípravek obsahuje Fibersol (rozpustná vláknina, jejíž molekula je rezistentní vůči amyláze (enzym štěpící škroby), a dostává se hlouběji do gastrointestinálního traktu, tím dochází k pozvolnému uvolňování živin), GLP-1 (peptid podobný glukagonu, jedná se o silný antihyperglykemický hormon, který má pro své účinky velký význam v léčbě diabetu mellitu, podporuje sekreci inzulínu pankreatem v závislosti na množství glukózy, snižuje sekreci glukagonu, zvyšuje citlivost buněk na inzulín, zvyšuje pocit sytosti v mozku. V organismu je vylučován L-buňkami, které jsou ve stěně tenkého střeva. GLP-1 je závislý na přítomnosti živin v tenkém střevě) a EPA (kyselina eikosapentaenová, tlumí zánětlivé procesy v těle).

Nutriční péče a efektivita dietní edukace


Přednášející: Danuše Hrbková, nutriční terapeutka; U hospitalizovaných pacientů je třeba sledovat stav jejich výživy a dle potřeby provádět edukaci. Edukací se rozumí poučení nemocného o jeho dietním omezení, ústně i písemně (nutriční terapeut dělá zápis do dokumentace), nikoli pouze předání informačního letáku, jak se to obvykle děje. Nemocný má mít možnost se zeptat nutričního terapeuta ohledně své výživy. Na nutriční péči v nemocnici navazuje ambulantní nutriční péče, která zahrnuje tyto činnosti: a) Vyšetření nutričního stavu (bioimpedanční analýza (měření vody, tuku, svalové hmoty v těle (v %)) pomocí přístroje In Body 230, tělesná hmotnost, měření síly kožní řasy nad tricepsem prostřednictvím kaliperu, měření obvodu paže, pasu, boků, nutriční anamnéza); b) Hodnocení příjmu stravy (důležité je hledat příčinu problémů, umět pozorně naslouchat); c) Vyhotovení nutričního plánu; d) Poradenství, edukace; e) Vedení dokumentace. Nutriční terapeutka pí. Hrbková pracuje v ambulanci v Brně. Seznámila nás se studiemi, které byly prováděny na jejím pracovišti. Jedná se o sledování výživového stavu obézních pacientů a onkologických pacientů. Sledovanou skupinu obézních pacientů tvořili muži i ženy, jejichž příčinou obezity byly nesprávné stravovací návyky, zejména špatný výběr potravin, nepravidelná strava, většina jejich denní stravy byla konzumována ve večerních hodinách. Ve snižování tělesné hmotnosti byli muži úspěšnější, na rozdíl od žen připojili k dietě pohybovou aktivitu. Po skončení studie byl každému účastníkovi dán k vyplnění tento dotazník: a) Podařilo se Vám během sledovaného období upravit tělesnou hmotnost?; b) Cítíte se po úpravě lépe, silnější, méně unavený?; c) Jak hodnotíte přínos poučení o dietě?; d) Pomohlo Vám poučení o dietě? Cíl, který byl vytyčen u onkologických pacientů, bylo zastavit hubnutí, příp. dosáhnout malého zvýšení tělesné hmotnosti (sledovanou skupinu onkologických pacientů tvořili vyhublí nemocní, kteří trpěli většinou hematoonkologickým onemocněním (rakovina krve) a nebo byl postižen maligními nádory trávicí trakt). U onkologicky nemocných se neprovádí bioimpedanční analýza, výsledek by byl zkreslený. Nemocným byly podávány přípravky enterální výživy, kterou užívali formou sippingu (popíjení). Podávání přípravků formou sippingu zlepšuje chuť k jídlu. Některými nemocnými byly tyto přípravky odmítány z důvodu chronické únavy, nevolnosti, nechutenství k jídlu, progrese (zhoršení choroby), ekonomických (pro některé nemocné byla cena přípravku vysoká).

Význam nutričních terapeutů v praxi


Přednášející: Jaroslava Pavlíčková, nutriční terapeutka. Úloha nutričního terapeuta spočívá v samostatné práci na základě diagnózy stanovené lékařem, zabezpečování komplexní výživy zaměřené na uspokojení nutričních potřeb jedince. Nutriční terapeut je jediný kvalifikovaný pracovník, který sestavuje podklady pro léčebnou výživu, zhodnocuje nutriční stav a potřeby nemocného sestavuje základní diety a individuální speciální diety pro nemocné zajišťuje nemocným péči v oboru výživy a podílí se na preventivní péči. Léčebná výživa musí vyhovovat věku, diagnóze, onemocnění a stravovacím zvyklostem jedince. Léčebná výživa je nedílnou součástí léčebně preventivní péče, strava, kterou nemocný dostává, musí odpovídat konzumačním schopnostem nemocného, jeho nutriční potřebě a musí být nemocným dobře akceptována. Když nemocný odmítá stravu, je nutné zjistit, proč ji odmítá. vede dokumentaci provádí výpočty edukuje o dietě.

Úloha sestry v oblasti výživy nemocných


Přednášející: Mgr. Dana Vaňková, hlavní sestra. Zdravotní sestra má odpovědnost za: a) správnost diety dle ordinace lékaře; b) za dostatečné množství, správnou teplotu stravy, vkusné prostředí; c) za dostatečný příjem stravy a tekutin; d) za respektování omezení stravy a zákazu v souvislosti s předepsanou dietou; e) za dodržování hygienických zásad při manipulaci se stravou; f) za dodržení záruční lhůty potravin v lednicích pacientů (min. 1x týdně kontroluje potraviny v lednicích pacientů); g) u diabetiků za dodržování podávání stravy v souladu s aplikací inzulínu. Při nedostatečném příjmu stravy je sestra povinna zavést sledování příjmu stravy a informovat lékaře. Sestra zaznamenává příjem stravy, uvádí i sipping. Jedl-li nemocný něco jiného, sestra to zapíše, pod zápis se podepíše sestra i lékař (lékaři mají být informováni o stravě pacientů). Sestra objednává na základě ordinace lékaře konzultaci, edukaci pacientů nutričním terapeutem. Nutriční terapeut udělá o tom písemný záznam a informuje o výsledku lékaře a staniční sestru. Přídavek ke stravě ordinuje lékař po dohodě s nutričním terapeutem, jedná se obvykle o bílkovinné přídavky nebo o přídavky pečiva. Při příjmu pacienta do nemocnice je sestra povinna: a) provést zhodnocení nutričního stavu přijímaného; b) poučit nemocného o nutnosti dodržení dietních postupů (ale neprovádí edukaci); c) objednat stravu; d) ukázat nemocnému lednici, kam si může uložit potraviny.

Péče o pacienty na domácí parenterální výživě


Přednášející Bc. Petra Kholová, všeobecná zdravotní sestra. Parenterální výživa je jediná výživa, která nepatří do kompetence nutričního terapeuta. Parenterální výživa je aplikována do žilného systému nemocného, zcela obchází gastrointestinální trakt. Parenterální výživa je indikována vždy, když je kontraindikována nebo znemožněna enterální výživa např. nefunkční gastrointestinální trakt (syndrom krátkého střeva, tenké střevo je tak krátké, že se živiny nedokáží vstřebat). Parenterální výživu lze aplikovat nejen v nemocnici, ale i v domácím prostředí. Aplikaci parenterální výživy v domácím prostředí musí předcházet důkladná edukace pacienta nebo jeho rodinného příslušníka, který mu bude aplikovat parenterální výživu. Při odchodu z nemocnice dostanou nemocní edukační materiál v tištěné formě. Nemocným je zaveden speciální žilní katetr s antibakteriálním filtrem, katetr je zaveden dlouhodobě. Při aplikaci parenterální výživy je třeba dodržovat přísná hygienická opatření, např. materiál k aplikaci parenterální výživy má být uložen na místě vyhrazeném pouze pro tento účel, v lednici, kde jsou skladovány vaky s parenterální výživou, nesmí být nic jiného. Aplikaci parenterální výživy si nemocný provádí doma vždy v odpoledních hodinách, po dobu napojení infuzní hadičky na vak s parenterální výživou, má nemocný odpočinkový režim.

Průvodce výživou onkologického pacienta


Přednášející: Mgr. Kateřina Ondrušová, nutriční terapeutka. Chemoterapie je základní léčba pacienta s nádorovým onemocněním, postihuje celý organismus. V chemoterapii jsou používána cytostatika, jejich cílem je zničit nádorové buňky, ale cytostatika bohužel ničí nejen nádorové buňky, ale i zdravé buňky, chemoterapie postihuje celý organismus. Délka léčby chemoterapií není dopředu určena. Chemoterapie s sebou přináší četné možné nežádoucí účinky, např. dočasný pokles krvetvorby (v tomto případě je indikována tzv. izolační dieta (dieta, která vylučuje potraviny obsahující živé kultury, eliminuje možnost výskytu plísní a bakterií, potraviny mají být co nejvíce sterilní), postižení srdce, ztráta vlasů, poškození jater, zadržování vody a následné otoky, poškození močového ústrojí, nespavost, nárůst tělesné hmotnosti, úbytek tělesné hmotnosti až k vyhublosti (kechexii /příčinou kachexie jsou též systémové účinky choroby/), poškození trávicího traktu. U žádného nemocného se nevyskytují všechny výše uvedené příznaky najednou. Nemocní trpí nechutenstvím k jídlu (mají individuální stravu), změnou vnímání chutí (týká se zejména masa, kakaa, čokolády a čokoládových výrobků), averzí (odmítání některých jídel nebo skupiny některých jídel, např. sladkých jídel), nauzeou a zvracením (nauzea nebo zvracení může nastat po několika hodinách nebo i dnech), fenoménem časné sytosti (nemocný není např. schopen sníst více než 1/3 porce), mukozitidou (není u všech nemocných), suchostí v ústech, obtížemi při žvýkání, polykání, zácpou (zácpa je nežádoucí účinek opiátů), průjmem (příčinou průjmu je chemoterapie (průjem je jeden z jejích vedlejších účinků, k průjmu dochází vlivem poškození střevní sliznice cytostatiky), mukozitida, nikoli sipping). Nádorová kachexie je řešena dle individuálního stavu nemocného, tj. dieta výživná s individuálním výběrem, sipping (jako doplňky stravy se užívají nejen přípravky, které dodávají energii, živiny, vitamíny, minerály, příp. vlákninu, ale též dodávají omega 3 mastné kyseliny (omega 3 mastné kyseliny snižují zánětlivé reakce organismu, zlepšují imunitu), příp. enterální nebo parenterální výživa. V léčbě nádorové kachexie se rovněž uplatňuje farmakologická léčba, např. je podáván přípravek acetát MA (Megesteol), který zvyšuje chuť k jídlu. U onkologicky nemocných pacientů je důležitější léčba nádoru, než jíst zdravě. Onkologičtí pacienti nesmí v žádném případě držet žádnou z forem redukčních diet. Dle potřeby se po konzultaci s lékařem podává diabetickým pacientům výživná dieta. Stravuje-li se onkologicky nemocný alternativním způsobem, má o tom pravdivě informovat lékaře. Rovněž má s lékařem konzultovat užívání nezávadných potravinových doplňků, např. Wobenzymu).

Vliv výživy na hojení dekubitů a chronických ran


Přednášející: Olga Plačková, nutriční terapeutka. Při léčbě dekubitů je uplatňována exogenní ošetřovatelská péče (např. provádění hygieny, rehabilitace, ošetření dekubitu) a endogenní ošetřovatelská péče (péče o výživu a hydrataci). Nemocní, kteří trpí dekubity, potřebují nejen každodenní optimální přísun energie (jinak nedojde k tvorbě nových tkání - optimální dávka energie je 30-35 kcal/kg tělesné hmotnosti), ale i zvýšený příjem bílkovin, argininu (aminokyselina podporující imunitu, podporuje tvorbu kolagenu), zinku, vitamínů C, A, E (antioxidanty podporující imunitu a urychlující regeneraci tkání, urychlují proces hojení ran, dekubitů), dostatek tekutin (30–38 ml tekutin/kg tělesné hmotnosti). Mezi vhodné tekutiny patří pitná voda, čaje, stolní a minerální vody, ředěné ovocné šťávy. Netoleruje-li nemocný sipping, používají se doplňky výživy, např. Protifar, Fantomalt, které mají neutrální chuť a přidávají se nemocnému do jídla.

Závěr


I když mezi přednášejícími byli lidé různých profesí – lékaři, zdravotní sestry, nutriční terapeutky, manageři, v jejich přednáškách zazněla jedna důležitá skutečnost – nezastupitelná úloha správné výživy zdravých i nemocných jednotlivců, a tím i důležitá úloha nutričních terapeutů.

revidováno dne 23.10.2011

Redukční jídelníček