transparent
Dietní výživaDietní výživa

Antioxidanty a volné radikály

1.1.2017 18:34Antioxidanty, volné radikály, oxidační stres…. V poslední době velmi často skloňované termíny. Píše se o nich nejen v odborných médiích, ale jsou tématem i běžných rozhovorů.

Autor článku: Ing. Eva Pecháčová


revidováno dne: 1.1.2017

Jablko je antioxidant

Jablko je antioxidant
foto: redakce@dietologie.cz

Ale ruku na srdce, kdo z laické veřejnosti ví přesně, co tato slova znamenají a jak to celé funguje? Tak se spolu podíváme na to, co to ty volné radikály jsou, jak vznikají, co v těle vlastně dělají a naopak jak fungují antioxidanty, jaké nejdůležitější jsou - pojďme na to.

Volné radikály


Tak jako vlivem času, slunce a deště železo rezaví (vzniká vrstva oxidu železitého), sklo po letech křehne, dřevo vlhkem a s přispěním mikroorganizmů či živočichů trouchniví, tak i v lidském těle neustále probíhá opotřebovávání. V organismu nepřetržitě probíhá okysličování a látková výměna a některé látky, které v důsledku těchto chemických reakcí vznikají, nejsou tělu vlastní, ba naopak jsou pro tělo velmi škodlivé, a tyto látky označujeme jako volné radikály. Volné radikály jsou tedy látky, které působí škodlivě na lidský organismus. Působí na biologicky významné sloučeniny a pozměňují strukturu buněk. Z fyzikálního hlediska jsou to částice, jejichž atomy či molekuly obsahují alespoň jeden orbital s nepárovým elektronem.

Typické zdroje volných radikálů, se kterými se setkáváme v běžném životě, jsou:


  • dusitany
  • chlór
  • těžké kovy
  • železo a měď, zejména v určitých sloučeninách a kombinacích
  • herbicidy
  • Pesticidy


Faktory, podílející se na větším vzniku volných radikálů jsou například:


  • cigaretový kouř
  • chemikálie
  • zkažené, přepálené, příliš tepelně upravené jídlo
  • nekvalitní potraviny (špatná strava)
  • vysoký cholesterol
  • některé umělé přísady v potravinách
  • přemíra alkoholu
  • přejídání (více potravy znamená více trávení a tedy i vznik většího počtu odpadních látek)
  • nadměrná konzumace cukru – cukrovinek, cukrářských výrobků, sladkostí, sušenek tyčinek, bonbónů,
  • přetěžující fyzická, ale i psychická námaha
  • stres (v důsledku něho opět vzniká větší vliv odpadních látek)


Při metabolických reakcích v těle vznikají trojím způsobem:


  • homolytickým štěpením kovalentní chemické vazby – každý fragment získá 1 nepárový elektron (Kovalentní vazba je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky)
  • přidáním 1 elektronu k normální molekule (redukce)
  • ztrátou 1 elektronu (oxidace)


Vliv volných radikálů na zdraví


Volné radikály mohou napadnout jakoukoliv molekulu a způsobit její oxidační poškození. Protože jsou to atomy nebo molekuly, kterým chybí jeden elektron, snaží se jej z okolních struktur znovu získat. Pokud se jim to podaří, dochází k poškození buněk, tuků, proteinů a dědičných bílkovin. Předpokládá se, že každá buňka lidského těla musí denně zvládnout 10 000 útoků volných radikálů, které ničí všechno, co je v jejich blízkosti, hlavně proteiny, DNA a lipidy. Kradou tak jejich elektrony, aby získaly stabilitu. Nejzávažnější je poškození fosfolipidů (buněčné membrány) které může vést k mutagenezi, karcinogenezi, zániku buňky a bílkovin. Jsou příčinou procesu stárnutí. Volné radikály způsobují např. aterosklerózu, hypertenzi, diabetes mellitus, metabolické komplikace, nádory.

Vliv antioxidantů na zdraví


Naproti tomu antioxidanty brání působení volných radikálů a to tak, že s nimi tvoří neutrální molekuly, vlastně jim navracejí ty chybějící elektrony. Společně s reparativními procesy organismu chrání tělo před oxidačním stresem. Za normálních podmínek je mezi volnými radikály a antioxidanty rovnováha. Oxidační stres vzniká ve chvíli, kdy tělo neumí vyvážit produkci volných radikálů vlastními silami a pomocí přijatých antioxidantů ze stravy. Mezi volné radikály patří např. molekuly kyslíku, které obsahují nepárové elektrony, které jsou vysoce reaktivní s jinými molekulami. Volné radikály potom putují po těle a napadají zdravé buňky a tkáně. Antioxidanty mají tedy za úkol proti volným radikálům ze všech sil bojovat a eliminovat důsledky oxidačního stresu.

Syntetické nebo přírodní antioxidanty?


Významným zdrojem antioxidantů je ovoce a zelenina, dají se tělu dodávat i ve formě doplňků stravy, ale užívání antioxidantů jako výživových doplňků nemělo podle výsledku vícero studií takový efekt, jako užívání antioxidantů ze stravy. Je to jednoduše proto, že u všech látek, které tělu dodáváme ve formě doplňků (nejen antioxidanty, ale např. vitamíny, minerály…), záleží na vstřebatelnosti preparátu, a ta je daná jeho formou. Nejhorší vstřebatelnost mají klasické tablety, lepší jsou kapsle a ještě lepší kapsle s prodlouženým vstřebáváním, nejlepší vstřebatelnost mají koloidní roztoky. Obsahující částice, které svou velikostí spadají do rozmezí 1 nm až 1000 nm (případně 500 nm). Jednotlivé molekuly kýžené látky se rozptýlí ve vodě. Rozptýlené částice mají záporný elektrický náboj, zatímco střevní stěna má kladný náboj. To vše má za následek, že jsou tyto minerály vstřebatelné až z 98%. Koloidní roztoky jsou ale bezkonkurenčně nejdražší a málokdo je vyrábí (u nás např. firma Starlife), takže se k lidem moc nedostanou. Na druhou stranu, výše zmíněné ovoce a zelenina by mělo být z vlastní zahrádky nebo nějakého ověřeného zdroje (farmářské trhy, v Praze např. firma Kunratická stodola), protože zboží, které dostaneme v supermarketu, opravdu ideální množství živin neobsahuje.



Nejsilnější antioxidanty a kde je najdeme:




Vitamín A a karotenoidy /např. betakaroten/


mrkev, dýně, žlutá zelenina, meloun, broskev, meruňka

Vitamín C


Vitamín C najdeme v rakytníku, šípek, černý rybíz, ovoce, zelenina

Vitamín E


Rostlinné oleje, oříšky, obilniny, listová zelenina

Selen


ryby a mořské plody, houby, červené maso, obilniny

Zinek


Obilniny, luštěniny, ořechy, semínka slunečnice a dýně, kvasnice, maso, vejce

Bioflavonoidy


Mezi antioxidanaty patří ještě celá řada jiných látek, ale určitě zmíním bioflavonoidy (flavonoidy), což jsou velmi silné antioxidanty. Je to víc jak 4 000 fenolických látek rostlinného původu. Dodávají rostlinám barvu, chuť a vůni. Působí jako prevence civilizačních chorob, posilují imunitu a zesilují efekt vitamínů z ovoce a zeleniny.

Co říci závěrem?


Oxidačnímu stresu se nelze úplně vyhnout. Můžeme ale maximálně eliminovat všechny negativní faktory, které jsem shora uvedla. A společně se zdravou a pestrou stravou, připravenou šetrným způsobem, bohatou na antioxidanty a s celkově zdravým životním stylem, dostatkem pohybu i odpočinku a psychickou pohodou můžeme s klidným svědomím říci, že pro své zdraví v boji proti oxidačnímu stresu děláme to nejlepší, co můžeme.

Zdroje literatury


  1. Studijní materiál kurzu Poradce pro výživu, Institut zdravého životního stylu s.r.o.
  2. www.celostnimedicina.cz/volne-radikaly-a-antioxidanty-mudr-vaclav-holecek-csc.htm
  3. www.modrykonik.cz/oxidacni-stres/

revidováno dne 1.1.2017

Redukční jídelníček

Zařazení článku:
Dietní výživaDietní výživa
Diety
Co je to dietologie?
Poradna – vaše dotazy
Dietologická teorie
Dietní i nedietní recety
Kontakt na nás
Reklama
Diety / Seznam a popis diet .. čísla diet Výživa / Směry ve výživě, zdravá výživa... Teorie / Bílkoviny, tuky, sacharidy... Dietologická poradna / Nutriční poradna Dietní recepty / Dietní i nedietní recepty s kJ Dieta jídelníček na míru / Jídelníčky na dietu ~ Bezlepkové potraviny / BLP výrobky Výživový poradce Praha / nutriční poradna
  Prohledat náš web:         

©opyright 2002–2017 redakce@dietologie.cz  Mapa stránek  Tisk  Tisk

Neaktivni
Chat s nutriční terapeutkou (výživovým poradcem)
Přezdívka:
Dotaz: